Ahoj, v listopadu jsem měla možnost vidět Country Pardubickou Ryengli 2010, o které jsem posléze psala zprávu na těchto stránkách, která končila informací, že v dubnu možná bude Irská Pardubická Ryengle, a že by bylo fajn se tam s Kanafasem dostat. Kanafas se na tuto akci pečlivě připravoval, v plánu bylo zatančit jednu zbrusu novou choreografii s názvem Katrina. Vyjet mělo šest tanečnic, dokonce se nechávaly došívat i šaty, aby bylo v čem tančit. Bohužel, kvůli mému zranění a následné noze v sádře Kanafas nakonec nevyjel, já jsem si ale tuto akci stejně ujít nenechala, a tak bych zde ráda napsala pár dojmů z téhleté akce. Ještě, než se dostanu k přehlídce samotné, chtěla bych zmínit, že od sobotního rána bylo možno navštívit několik seminářů na téma "Jak se tvoří show", "Nejčastější chyby v choreografiích", "Taneční skupiny a jejich propagace" a "Jak se tvoří hlavní country". Irská pardubická Ryengle nebyla tak velkolepou akcí, jako její "country sestra", ale za vidění to rozhodně stálo. Přijelo tuším 12 skupin, které tančily dohromady 26 choreografií. Tato akce byla letos pořádána coby nultý ročník snad rodící se tradice a tudíž byla pojata jako nesoutěžní. Každý si tam ale rozhodně musel najít svého favorita. U mě rozhodně "vyhrála" irská taneční skupina Coiscéim z Prahy pro jejich obrovskou choreografickou rozmanitost a výraz. Po dvouhodinové přehlídce měla každá skupina možnost poslechnout si hodnocení a názor dvou zkušených tanečníků a tím se tedy do budoucna vyvarovat jistých chyb. Zda si to skupiny vezmou k srdci nebo ne, to už je jejich věc. Večer vrcholil irskou tancovačkou, kde nám k poslechu i tanci hrála skupina Alastair. Během tohoto večera bylo možno vidět i řekla bych legendární skupinu Black and White, která nám zatančila clogging i line dance a zároveň opět nastoupily dvě irské skupiny pro svůj úspěch znova. Byly to Čarodějky s choreografií Salsa celtica a Coiscéim s choreografií Bouře. Na závěr nám i TS Ryengle předvedla svůj step. Aby si zaskákali i diváci, doprovázel večer Vašek Bernard a naučil čtyři tanečky, do kterých se mohli zapojit opravdu všichni (teda až na mě, s tou sádrou to prostě nešlo :-)). Řekla bych, že všichni byli s akcí spokojení. Velké díky patří hlavně organizátorům, že takovou skvělou přehlídku připravili pro "irský svět" i veřejnost. Pevně věřím, že se potkáme i v příštích ročnících. Já doufám, že i přes letošní nezdary se v roce 2012 konečně v Pardubicích ukážeme a kdo ví, třeba nejen s Katrinou.